No english aneb angličtina na cestách

Nedávno jsem zaregistrovala (pro mě) zajímavé téma. Jednalo se o jazykové online aplikace, kde Češi údajně patří mezi špičku a velmi hojně je využívají, aby se naučili cizí řeč (především angličtinu). Jenže zároveň prý patříme mezi ty, kteří mluvit anglicky velmi často odmítají. Proč ten paradox? Strach... Prý z chyb, ze špatné výslovnosti apod... Přitom podle mých zkušeností většina Čechů rozumí a dokáže i jednoduše odpovědět tak, aby byli pochopeni. Ale ten krok k tomu posunout se dál ne a ne udělat. Nicméně jsem se zamyslela... Dá se cestovat bez angličtiny? Domluvíte se na dovolené v zahraničí jen s pomocí angličtiny?
Angličtina stačí. Nebo ne?
Představte si, že řešíte nějaký průšvih v cizině. "No jo, ty umíš anglicky, tak se neztratíš a zvládneš to," slyšela jsem od některých známých. Někteří lidé mají tento dojem. Jenže je tomu opravdu tak? Za mě platí ano i ne. Pokud by došlo na nějaké vážnější problémy, určitě by se v zahraničí snadněji hledal překladatel angličtiny než češtiny. To je fakt. Zároveň pokud umíte alespoň základy, velmi často najdete někoho, kdo sám alespoň základy ovládá. A to je potom radost, když se pochopíte.
Angličtina bez pochyb cestování neskutečně ulehčí. Kdybych měla mluvit konkrétně, tak skvělou zkušenost mám například z Řecka, kde ji zvládal i dědeček v malém obchodě. O Skandinávii ani nemluvím, tam jsou tím proslulí. Nicméně i po Evropě platí, že ne všude s ní pochodíte. Nevěříte? Pár příkladů z posledních let...
A to jsme v Evropě... O některých destinacích mimo náš kontinent ani nemluvím. Třeba ve Vietnamu? Bez anglicky hovořícího vietnamce a jeho překládání to mnohdy bylo bez šance. Neplatí to samozřejmě vždy, ale někdy zkrátka pěkně narazíte i přes pokročilou úroveň onoho celosvětového jazyka. A to si potom můžete stavět hlavu, odpověď se prostě nedozvíte, pokud se dotyčný nesnaží a nepřijdou na řadu gesta nebo posunky... Nicméně když na vás koukají a jen něco neustále opakují ve své řeči, nakonec musíte odejít, aniž byste pochopili, co se vám snažili sdělit.
A jak jste si mohli rozumět?
Moji rodiče jezdí rádi do Řecka. V podstatě žádnou cizí řeč neovládají, ale to je nikdy nezastavilo... Nikdy se nebáli natolik, aby kvůli tomu nikam nejeli a využívají cestovní kanceláře. Čistě pro ten pocit, že kdyby bylo nejhůř a nastal vážnější průšvih, mohou se obrátit na delegáta. Vše si ale jinak sami zařídí, základní potřebná slovíčka se naučí a domlouvají se takzvaně rukama-nohama. A opravdu jim to funguje. No a co, že potom nepochopí, že se jich servírka ptá, jestli tu kávu chtějí s mlékem nebo bez a netuší, jak si objednat točené pivo, protože zatím vždy dostali jen lahvové. S tím jsem pomohla já jako správný "přítel na telefonu".
Angličtina je při cestování velkou výhodou, ale i bez ní to jde. Domnívám se, že v dnešní době, kdy je běžné být non stop připojen k internetu a mít tak možnost hned využít online mapy či slovník, to jde celkem jednoduše i jinak. Pokud však rádi poznáváte místní lidi, jídla, kulturu a zvyky, je to komplikovanější. Tam můžete dost narazit. Souhlasíte?
Autor článku
Jana Šrámková